|
|
Vliv mezinárodních vazeb na chování environmentálních nevládních organizací
Suchá, Magdaléna ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Tomalová, Eliška (oponent)
Diplomová práce Magdaléna Suchá LS 2021/2022 Abstrakt S rostoucím počtem nevládních organizací roste i zájem akademiků o ně. Dostupná literatura o nevládních neziskových organizacích však trpí několika nedostatky, neboť výzkumníci například nereflektují vliv mezinárodních vazeb na chování NNO. Teorie sociologického institucionalismu, která je teoretickým rámcem této práce, předpokládá, že prostřednictvím kontaktů a vlivem působení mezinárodních struktur se instituce mění a s tím i její chování. Cílem této práce je proto najít odpověď na otázku, zda se skutečně různé stupně institucionalizace manifestují v odlišném chování organizací. Tato otázka je v práci zodpovězena prostřednictvím analýzy chování dvou různě mezinárodně institucionalizovaných NNO, které spojuje předmět jejich zájmu - životní prostředí. První organizací je Greenpeace ČR, česká pobočka mezinárodní NNO, druhou organizací je Hnutí DUHA, která má své kořeny čistě na území České republiky. V první části práce je představena teorie nového institucionalismu se zaměřením na jeho konkrétní podobu - sociologický institucionalismus, po ní následuje část věnovaná NNO. V metodologické kapitole je popsán metodologický rámec práce, kterým je analýza polostrukturovaných rozhovorů a dokumentů obou NNO. Výsledky analýzy jsou uvedeny v empirické části práce....
|
|
|
Prosazování principu flexicurity otevřenou metodou koordinace z pohledu teorie víceúrovňového vládnutí a z pohledu sociologického institucionalismu - případová studie ČR
Hájek, David ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Drulák, Petr (oponent)
Předkládaná diplomová práce je případovou studií analyzující prosazování principu flexicurity v ČR skrze otevřenou metodu koordinace (OMC). Princip flexicurity začal od přelomu tisíciletí získávat výraznou pozornost aktérů evropské integrace. To bylo zapříčiněno úvahami jak posílit konkurenceschopnost ekonomik členských států EU při sílící expanzi méně regulovaných trhů jako například čínského, a zároveň jak udržet a obhájit evropský sociální model založený na státu blahobytu. V roce 2007 byla v EU schválena unijní definice flexicurity, která začala být prosazována prostřednictvím OMC. Tato studie reaguje na nedostatek studií analyzujících vliv OMC v konkrétních oblastech politiky. Analýzou odborné literatury, relevantních zákonů a důvodových zpráv k těmto zákonům, Národních programů reforem ČR, programových prohlášení českých vlád a také pomocí rozhovorů se zástupci aktérů sociálního dialogu předkládaný text zjišťuje, jak OMC v oblasti prosazování flexicurity funguje. Cílem práce je zodpovědět otázku, jaká z vybraných teorií, zda teorie víceúrovňového vládnutí (MLG), nebo teorie sociologického institucionalismu (SI), je vhodnější k vysvětlení dynamiky procesu prosazování principu flexicurity skrze OMC v ČR. Autor práce na základě zjištění hodnoty vybraných proměnných dochází k závěru, že vhodnější...
|
|
|
Prosazování principu flexicurity otevřenou metodou koordinace z pohledu teorie víceúrovňového vládnutí a z pohledu sociologického institucionalismu - případová studie ČR
Hájek, David ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Drulák, Petr (oponent)
Předkládaná diplomová práce je případovou studií analyzující prosazování principu flexicurity v ČR skrze otevřenou metodu koordinace (OMC). Princip flexicurity začal od přelomu tisíciletí získávat výraznou pozornost aktérů evropské integrace. To bylo zapříčiněno úvahami jak posílit konkurenceschopnost ekonomik členských států EU při sílící expanzi méně regulovaných trhů jako například čínského, a zároveň jak udržet a obhájit evropský sociální model založený na státu blahobytu. V roce 2007 byla v EU schválena unijní definice flexicurity, která začala být prosazována prostřednictvím OMC. Tato studie reaguje na nedostatek studií analyzujících vliv OMC v konkrétních oblastech politiky. Analýzou odborné literatury, relevantních zákonů a důvodových zpráv k těmto zákonům, Národních programů reforem ČR, programových prohlášení českých vlád a také pomocí rozhovorů se zástupci aktérů sociálního dialogu předkládaný text zjišťuje, jak OMC v oblasti prosazování flexicurity funguje. Cílem práce je zodpovědět otázku, jaká z vybraných teorií, zda teorie víceúrovňového vládnutí (MLG), nebo teorie sociologického institucionalismu (SI), je vhodnější k vysvětlení dynamiky procesu prosazování principu flexicurity skrze OMC v ČR. Autor práce na základě zjištění hodnoty vybraných proměnných dochází k závěru, že vhodnější...
|
|
|
Ukotvení principu flexicurity v ČR z pohledu teorie racionální volby a z pohledu sociologického institucionalismu
Hájek, David ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Drulák, Petr (oponent)
Předkládaná diplomová práce je případovou studií analyzující ukotvení principu flexicurity v ČR, který je prosazován EU skrze otevřenou metodu koordinace (OMC). Princip flexicurity začal od přelomu tisíciletí získávat výraznou pozornost aktérů evropské integrace. To bylo zapříčiněno úvahami jak posílit konkurenceschopnost ekonomik členských států EU při sílící expanzi méně regulovaných trhů jako například čínského, a zároveň jak udržet a obhájit evropský sociální model založený na státu blahobytu. V roce 2007 byla v EU schválena unijní definice flexicurity, která začala být prosazována prostřednictvím OMC. Tato studie reaguje na nedostatek studií analyzujících vliv OMC v konkrétních oblastech politiky. Analýzou odborné literatury, relevantních zákonů a důvodových zpráv k těmto zákonům, Národních programů reforem ČR, programových prohlášení českých vlád a také pomocí rozhovorů se zástupci aktérů sociálního dialogu předkládaný text zjišťuje, jak OMC v oblasti prosazování flexicurity funguje. Cílem práce je zodpovědět otázku, jaká z vybraných teorií, zda teorie racionální volby (RCT), nebo teorie sociologického institucionalismu (SI), je vhodnější k vysvětlení ukotvení principu flexicurity skrze OMC v ČR. Autor práce na základě zjištění studie dochází k závěru, že vhodnější teorií je teorie RCT.
|
host ::
RSS.